GEOstezka = zajímavosti a zvláštnosti o "kamenech"

Pro každého něco

Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor?    Patron GEOstezky: Najde se patron?

GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.

Základní informace o GEOstezce  ♥  Fotografická soutěž


  > Home page > Kamenné památníky > Aktuální stránka

Kamenné obelisky a kámen Ben-ben (Benben)


Kamenné obelisky

Káhira, Egypt


Vidíte ho? Je na káhirském nábřeží, kousek od druhé palmy zprava, opuštěný, stranou všech slavných historických památek... Ten asi není častým objektem zájmu turistů a jejich fotoaparátů, tak jsem zvolil právě jeho fotku pro tuto stránku.

Obelisk se dá považovat, hned za pyramidou, za jeden ze symbolů staroegyptské kultury. Jedná se o kamenný čtyřhranný sloup, který se směrem nahoru postupně zužuje, s vrcholem zakončeným jehlanem, který se nazývá pyramidion, pro větší efekt pokrytý deskami z mědi, ale bývaly i zlaté.

Oba ty názvy jsou původu řeckého, tvůrci obelisků je v hieroglyfech nazývali tekhen (techen) (jak se to ale vyslovovalo, to se můžeme jen domnívat, protože hieroglyfy neznají samohlásky, jen tzv. polosamohlásky A, i, j, a) a pro horní část obelisku, Řeky nazývanou pyramidion, používali staří Egypťané označení benben (ale stejně označovali i vrcholky všech pyramid).

Obelisky se začaly objevovat ve Střední říši, a to většinou v párech, před vstupními branami chrámů, tvořených většinou dvojicí monumentálních pylonů, nebo případně hrobových komplexů. Nejstarší vznikaly již v období 5. dynastie (2563 až 2423 př. Kr.). Nejvyšší obelisky měřily až třicet metrů a vážily několik set tun.

Materiálem pro jejich výrobu byla růžová žula, těžená v lomech u Asuánu, kde dodnes např. leží jeden takový prasklý a nedokončený obelisk, pocházející pravděpodobně z dob 18. dynastie.

Dlouhý je 41,75 metru a váží 1 168 tun, což jsou čísla až neuvěřitelná, protože nestačilo jen vylomit takový blok žuly ze skalního masivu, ale musel se i vyhladit, pak vyzdobit, dopravit na místo určení a nakonec i vztyčit, a to je velmi nesnadný úkol i v naší době.

Z jednoho nápisu z 18. dynastie se např. dovídáme, že zhotovení zdaleka ne takového obelisku, jeho doprava z Asuánu do Théb a následné vztyčení trvaly sedm měsíců.

Kámen Ben-ben

Ve starověkém Egyptě byl však známý také nějaký kámen Benben (Ben-ben). Šlo o posvátný kámen, snad meteorit, který byl umístěn v hlavním centru slunečního kultu, v chrámu boha , ve městě, které Egypťané nazývali Iun (a Řekové Heliopolis, tj. "Město slunce"), nalézající se na sv. okraji dnešní Káhiry, ve čtvrti Matarija, známé je ale i jako v bibli popisované město On.

Existenci tohoto kamene ovšem uvádějí jen náboženské texty, archeologové ho nikdy nenašli (takže to nemusí být ani "kámen", ale také cokoliv jiného, obdivu hodného).

Můžeme se tedy i jen domnívat, že mohl symbolizovat počáteční pahorek Benben, který se dle představ starých Egypťanů vynořil jako první z pravodstva a na němž pak vznikl veškerý život, přičemž za stylizované napodobení benbenu je považován právě obelisk.

Zde jsou větší detaily tohoto mýtu o stvoření světa a života na něm. (externí odkaz).

Obelisky ovšem plnily, kromě funkce náboženské, také roli architektonickou, případně oslavnou, takže bývaly hojně popsány různými hieroglyfickými nápisy, oslavujícími tedy nejen uctívané božstvo, ale i jméno panovníka, který dal příslušný obelisk vytvořit a vztyčit. Příležitostí k tomu často býval např. svátek "sed", který se slavil, když měl král za sebou třicet let svého panování.

A nešlo o slavnost jen tak ledajakou, měla ohromný význam pro další setrvání panovníka "ve funkci", protože součástí obřadu byl rovněž běh, který dokazoval fyzickou zdatnost panovníka, a tedy i jeho schopnost dál vládnout. Kdo ví, jak by své "funkce" obhájili třeba členové mnohých bývalých vlád socialistických, ale mnohdy i těch dnešních...


Mnoho obelisků bylo z Egypta odvezeno do celého světa, mezi těmi, více či méně dobrovolně přemístěnými, je také nejvyšší dochovaný tzv. Lateránský obelisk, vysoký 33 metrů a vážící 455 tun. Původně ho nechal vztyčit Thutmose III. na oslavu boha Amon-Re v Karnaku, kde představoval nejvyšší bod tohoto chrámového komplexu, ale ve 4. století našeho letopočtu byl přemístěn do Říma (na náměstí svatého Jana Lateránského).

V Římě je nyní obelisků nejvíce na světě (mimo Egypt), minimálně 13. První dva přivezl císař Augustus, další získali císaři po něm následující, takže zde najdete třeba i obelisk Vespaziánův atd., atd.

Je štěstí, že alespoň obelisk královny Hatšepsut, známé to panovnice 18. dynastie, necelých 30 metrů vysoký a vážící "jen" 323 tun, v Karnaku již více než 3 400 let, k její slávě, stále ještě ční.

Další, tzv. Theodosiův obelisk, původně zhotovený pro faraona Thutmose III., kerý stával v Deir el Bahri, najdeme na Hipodromu v Istanbulu, kam byl přemístěn v roce 390. Původně byl 60 m vysoký a vážil kolem 800 tun, ale dnes je vysoký jen 20 metrů a váží 300 tun. Zatracení turisti, nic nenechají na pokoji, ten uloupne kousek, tamten taky...

V 19. století zase Muhammad Ali, tehdejší vládce Egypta (a autor myšlenky vytvoření Egyptského muzea v Káhiře), daroval jeden z dvojice obelisků zdobících velký chrám v Luxoru králi Ludvíku Filipovi a v r. 1836 byl pak tento 27 metrů vysoký obelisk vztyčen v Paříži na Place de la Concorde.

Před tím na tomto náměstí stála gilotina, pod níž padlo více než 1 000 hlav, včetně takových osobností, jako byl král Ludvík XVI., Marie Antoinetta, hraběnka du Barry, Danton a Robespierre...

Obelisky z Alexandrie (které původně stály v Heliopoli), zase skončily v Londýně (na nábřeží Temže) a v New Yorku (v Central Parku).



Externí odkazy:

www.ingema.net, článek "Egyptské obelisky", autor Lumír Pecold.

masch.blog.cz

cs.wikipedia.org

Encyklopedie Leccos



  > Home page > Kamenné památníky > Aktuální stránka > Nahoru


Informace

Nabídka služeb

Přírodověda

Doporučené odkazy

Relax a zábava

Výměna odkazů


zc.latroppiv@atsop  

 Napsat






Copyright © Pravidla použití fotografií a textů.