Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Desky, stély, náhrobky, sarkofágy apod. >
Sarkofágy z kamene
Kamenné sarkofágy egyptské
Sarkofág faraona Thutmose III. z Údolí králů v Egyptě, z načervenalého křemence.
Foto:
masch.blog.cz
Pojem sarkofag (sarcofagus, z řečtiny sarx = „maso“ a fagein = „požírat, pojídat, stravovat“; latinsky to znamená rakev, nebo sarkofág), nebo také sarkofagos lithos („kameny požírající maso“), má zvláštní historii...
Podle českého geologa, pedagoga i publicisty Jana Krejčího byly ve starověku vyráběny kamenné schránky na těla nebožtíků z kamene, nazvaného sarkofág, těženého u Assosu v Troadě, na jz. Malé Asie. Ten prý měl tu zvláštní vlastnost, že nebožtíci do nich uloženi, byly během cca 40 dní rozloženi a "stráveni"...
...alespoň se o tom zmiňuje J. Krejčí ve svém mineralogickém vyjádření na kameny, uvedené ve spisu Lapidář "Rukopisu vodňanského", o které ho požádal známý kronikář Václav Hanka. V r. 1859 toto jeho vyjádření vyšlo v časopise Živa. Jsou zde podána vysvětlení ke všem 66 "kamenům", v Lapidáři uvedeným, a to právě ve světle nejnovějších vědeckých znalostí a vědomostí, protože Lapidář tyto kameny popisoval spíše po jejich stránce léčebné a esoterické.
Báje? Pověry? O tomto nalezišti se zmiňovali jak Theofrastus a Plinius, tak v 5. století př. n. l. i starověký řecký historik Hérodotos. Tento kámen nebyl přesně určen, má se za to, že to mohla být některá z hornin, nyní nazývaných porfyr, nebo kamenečná břidlice, nebo také mramor.
Zde je pár hypotéz, relativně možných a "zázrak" objasňujících: kamenečná břidlice sama o sobě by mohla těla rozkládat, protože se z ní uvolňuje kyselina sírová, podobně, jako když pyrit položíte na nový lakovaný nábytek, tak po čase zjistíte, že v něm je vyžraný flek.
Pokud jde o porfyr a mramor, tak nebožtíky obklopovaly desky z páleného vápence, který se brzy rozložil a z nebožtíka mohl odebírat vodu, kyslík i uhlík, což mohlo rozklad těla značně urychlit... A je po zázraku.
Sarkofágy byly zpočátku jednoduchého obdélníkovitého tvaru, později se začaly upravovat do tvaru zaobleného, který zhruba kopíroval obrys v nich uložených mumií. Ve starověkém Egyptě byla jako sarcofág označována vnější ochranná schránka, která v sobě obsahovala rakví několik, v té nejmenší pak byla mumie faraona, nebo jiného vysokého hodnostáře.
Postupem času se potom stalo zvykem do kamene vytesat i tvář mrtvého, po stranách sarkofág vyzdobit magickými symboly, jakož i různými ornamenty, či hieroglyfy. Některé byly vyrobené tak, aby stály nad úrovní země, jako součást hrobové výzdoby, jiné se nacházely pod úrovní terénu, nebo byly umístěny v kryptách.
Kamenný sarkofág v Cheopsově Velké pyramidě, Gíza, Egypt
Co nám k tématu nabídne třeba světoznámá lokalita egyptských vykopávek, kterou je bezesporu Gíza, současné předměstí Káhiry? V Cheopsově (Chufuově) Velké pyramidě se v pohřební komoře nachází sarkofág z jednoho kusu červené žuly. Je prázdný, bez víka a kus je ho dokonce uražen, tedy teoreticky žádná sláva, ale prakticky se jedná o jedno z nejnavštěvovanějších míst v Egyptě... Proč?
Kolem pohřební komory tohoto faraona panují dodnes určité nejasnosti, až záhady, jež se vztahují k přístupové chodbě, která do té komory vede, protože chodba je menších rozměrů, než je velikost sarkofágu. Od 19. století se o tomto tématu spekulovalo, ale dodnes bez valného racionálního výsledku. Nejlogičtější se jeví, že nejdříve tam byl umístěn sarkofág a teprve nad ním se vybudovala samotná komora a zbytek pyramidy.
Takže teď do toho ještě přidám trošku mystiky... Všechna místa, kde se pyramidy nacházejí, jsou totiž často, kromě vědci, pečlivě prozkoumávána také různými senzibily a mágy, kteří v nich objevují nejedny senzační, ba až přímo neuvěřitelné souvislosti a vztahy, počínaje od zakódované vzájemné pozice planet a hvězdných systémů, až po shodnost vibrací s čakrami, ale i celého lidského organismu apod.
Každý kámen uvnitř Velké pyramidy je prý např. naladěn na specifickou frekvenci, nebo tón, přičemž právě sarkofág v centru Velké pyramidy vibruje na frekvenci tlukotu lidského srdce...
Nedovedu popsat proč, ale strávil jsem v této pohřební komoře snad půl hodiny, což je, vzhledem k její velikosti a strohosti vybavení, velice podivné a možná by to trošku nahrávalo všem těm teoriím ezoterictějšího rázu. Pro tento čin nemám vysvětlení, ale prostě se mi tam chtělo být co nejdéle, ačkoliv všude okolo byla spousta lákadel jiných...
Při její návštěvě jsem byl svědkem jedné velice neobvyklé události, která se mi hluboko vryla do paměti: jeden "turista inteligent" si do sarkofágu vlezl a stalo se něco zcela neuvěřitelného: seřval ho za to sám duch faraona... Je ale také možné, že tam mají zavedenou kameru a nějaký reproduktor, je totiž divné, že ten faraon uměl anglicky... ☺
Tak se zase vrátíme na zem, ne?
Svatyně posvátných Apisových býků, Memfida, Egypt
Co dejme tomu nabídne Sakkára, což je další významné egyptské archeologické místo, 30 km východně od Káhiry? Nejznámější, pokud jde o historickou hodnotu, je bezesporu Džoserova pyramida (viz foto).
Byla postavena okolo r. 2 650 př.n.l., v době 3.dynastie, je vysoká 62,5 metru a tvoří ji šest stupňů tehdy skoro nepoužívaného stavebního materiálu, to jest kamene. Tato pyramida se víceméně stala první velkou kamennou stavbou na světě...
Jistě, to je pozoruhodný fakt, ale nás nyní bude více zajímat něco, co možná nemá takový věhlas u široké veřejnosti, ale jde o věc, která za zmínku v článku o sarkofázích určitě stojí (a ta pyramida poslouží jen k její bližší lokalizaci).
Nedaleko Džoserovy pyramidy, v poušti, západně od dřívějšího sídelního místa Mennoferu (Memfidy), což bylo zhruba tři tisíce let jedno z nejdůležitějších egyptských center, se dochovala svatyně posvátných Apisových býků (tzv. serapeum).
Ve zdejší hrobce, objevené r. 1851, v 360 m dlouhé a 8 m vysoké chodbě, jsou po obou stranách komorové hroby, které obsahují skoro tři desítky mohutných, okolo 65 tun vážících sarkofágů, přičemž každý z nich byl vytesán z jediného kusu žuly, která sem musela být dovezena z cca 1 000 km vzdáleného Asuánu.
Archeologický výzkum odhalil, že tato hrobka svému účelu sloužila dlouhých 1 400 let. Užasné, co? Také tuto lokalitu jsem sám navštívil, aj na velbloudu se zde povozil a musím konstatovat, že o pohodlnou jízdu na jeho hřbetě se rozhodně nejedná.
K tématu "sarkofágy" by se v Egyptě toho asi našlo mnohem více, ale jako příklady to snad stačí.
Externí zdroje:
Wikipedie
Časopis NM; 1983; Karel Tuček; O kamenech prvního českého Lapidáře; str. 56
> Home page > Desky, stély, náhrobky, sarkofágy apod. .......
