Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Kameny >
Tektity, moldavity, irgizity, indočínity apod. -ity
Tektity zaujaly pozornost již člověka ve starší době kamenné (o čemž svědčí archeologické vykopávky v rakouském Kremžském údolí.
Používány byly podobně, jako třeba obsidián, nebo pazourek, to jest např. na výrobu hrotů šípů apod.
Pojem tektit (podle řeckého „tektós“ = tavený), poprvé použil rakouský geolog, Franc Eduard Suess (1867-1941), a to v r. 1890. Jde o přírodní sklo , které podle nejnovějších poznatků vzniklo přetavením hornin při dopadu různě velkých meteoritů na zemský povrch (jsou tedy podle vědců impaktního původu).
Vedle tektitů mohou dopadem (impaktem) kosmických těles vzniknout také mnohé jiné impaktní produkty - buď vůbec sklo neobsahující, nebo také různá skla (např. libyjské sklo (viz spodní obrázek tohoto žlutého skla), Darwinovo sklo z Tasmánie, žamanšinit (kráter Zhamanshin v Kazachstánu apod.), kärnäit (kráter Lappajärvi ve Finsku) nebo tagamit (kráter Popigai na Sibiři v Rusku), nebo alespoň produkty sklo obsahující (např. suevit, o kterém bude psáno níže).
Tektity známe: australsko-asijské (to jsou australity, indočínity, javanity, billitonity (z ostrova Billiton), filipínity, thaity), irgizity (ze severního Kazachstánu) a urengoity (ze západní Sibiře)...
Na obrázku vpravo je zcela černý irgizit, vlevo narezlý železný meteorit z Ruska.
... dále existují ivority (z Pobřeží slonoviny), severoamerické bediasity (z Texasu, název podle jednoho indiánského kmene) a georgianity (z Georgie), naše domácí české vltavíny (správněji ale moldavity) atd.
Pokud jde o svět Orientu, neptejte se na tektity, ale raději na Agni Mani a ušetříte si spoustu času.
Tvar tektitů bývá velice různorodý, většinou všelijak oválný, ale i plochý, kapkovitý, na většíně nalezišť spíše hladký (příkladem může být západní Morava), tektity - moldavity jihočeské zase jsou rozličně "střapaté", což odborníci, na rozdíl ode mne, nazývají skulptace. Čím je skulptace výraznější a méně omlácená, tím jsou tektity dražší.
Barva tektitů je černá, hnědá (ty jsou zcela neprůsvitné, nebo jen lehce na okrajích - viz obrázek zcela nahoře, kde největší kulatý indočínit je z Číny, ostatní z Thajska), nebo v různých odstínech zelená (ty bývají často průsvitné a tím jsou také zajímavější a hezčí, jako ty jihočeské - viz tři moldavity - vltavíny na spodním obrázku).
Odpovídajícím kráterem pro moldavity - vltavíny je kráter meteoritového původu Ries (u Stuttgartu v Bavorsku). Co se tam asi tak mohlo stát? Dopadem meteoritu prý došlo k roztavení podložních hornin, část vzniklé taveniny byla vymrštěna do atmosféry, kde došlo k jejímu zesklovatění a následnému utuhnutí v podobě kapek a dalších tvarů a jejich rozprsknutí po zemi - tak nějak asi vznikly nejen "naše" moldavity (z německého Moldau = Vltava), ale zřejmě i všechny podobné -ity.
V Českých zemích se vltavíny asi poprvé objevily r. 1891 na Zemské jubilejní výstavě v Praze, kdy zde byla vystavena sbírka hraběte Schvarzenberga, která obsahovala i broušené ukázky. Kámen tak získal ohromnou popularitu, ovšem jen do doby, než zvýšená poptávka po něm nevyvolala u turnovských brusičů potřebu nahrazovat kámen přírodní broušeným lahvovým sklem...
Tato zkušenost a asi i paní móda proto rozhodly, že IN budou pouze vltavíny ve stavu přírodním, zasazené zcela zaslouženě jak do stříbra, tak i do zlata, někdy v kombinaci s perlami... Pokud se brousí, tak jen proto, aby se zužitkovaly i nálezy nějak poškozené a omlácené. Občas se (nejen) z téhož důvodu používá také glyptika - výsledkem pak třeba bývají kameje, zasazené do zlata.
Přetavením horniny z bezprostředního okolí kráteru vznikají, jak bylo řečeno, také suevity, obsahující, zjednodušeně řečeno, kousky matečných hornin (tzv. klastů), samozřejmě vysokou teplotou a tlakem prudce přeměněné a skla.
Na dolním obrázku si dvě lehce vybroušené ukázky (neleštěné) můžete prohlédnout. Ne vždy dopadem meteoritu tedy vznikly jen tektity, jejich vznik totiž vyžaduje specifické podmínky (správná velikost kosmického tělesa, jeho rychlost při dopadu, sklon dráhy letu, složení hornin v místě jeho dopadu na Zemi apod.), a proto je jejich nalezení vždy tak trochu vzácností.
Pro větší odborníky toho více řekne Přírodovědecká fakulta Masarykovy university.
Více Vám k tomu také poví Pedagogická fakulta, Masarykovy univerzity v Brně.
Obdivovat můžete moravské tektity, které vlastní Jihomoravské muzeum ve Znojmě.
Autor Michael Primas v článku Šokující pravda o vltavínech" ví i něco navíc.
> Home page > Kameny > > Nahoru