Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Mineralogie >
Drahokamy, polodrahokamy, drahé kameny
Jaké vlastnosti musí mít tzv. drahý kámen?
Musí být hodně drahý ☺, pokud možno co nejtvrdší a musí mít vhodné optické vlastnosti, zejména lesk. Ideální je lesk diamantový, ale stačit může i skelný apod. Pro zvýšení lesku drahých kamenů se provádějí jejich různotvaré výbrusy
Smaragd v matečné hornině (zvané též matrix) na spodním obrázku (z Číny) má sice hodnotu větší, než ta korunová mince, ale na burzách na jeho pořízení stačí jen stokoruny... Ještě snadněji se dají koupit smaragdy ruské, které jsou opravdu dost levné, ale zase vzhledově ceně odpovídající.
Kdo si hodlá zakoupit "kámen" drahokamové kvality, potom musí více zalovit v portmonce a neměl by ho hlavně kupovat jen tak někde na jarmarku. A bláhově kupovat na trhu broušený, "zaručeně pravý drahý kámen", to snad nikoho ani nenapadne, to je velice riskantní nápad, broušené sklo jen tak bez různých zkoušek nepozná ani odborník...
Pohled a názor na to, co je a co není drahokam, se v průběhu staletí dosti měnil. Vliv na to měly a stále mají různé vlivy: kulturní, estetické, esoterické, obchodní, blízkost a dosažitelnost nalezišť konkrétních minerálů, jejich fyzikální vlastnosti a podobné věci.
Každý člověk má pro pojem drahý kámen jiné měřítko, společnou charakteristikou může být to, že daný minerál, či kámen, slouží pro ozdobu (nebo potěchu) jednotlivců (ozdoby, šperky), nebo též, méně často, skupin lidí (dekorační kameny různé velikosti, opracované, nebo v přírodním stavu). Hlavní je, že se lidem líbí a přináší jim radost.
Pokud nějaký muž tvrdí, že ho před mnoha lety zásnubní prstýnek s "kamínkem" pro budoucí manželku přišel pěkně draho, nemusí se tedy ještě jednat o drahý kámen v pravém slova smyslu ☺.
Na těchto stránkách se většinou setkáte s fotkami minerálů, které není problém na nějaké mineralogické burze sehnat a koupit za rozumný peníz. Tím, že se živím poctivě, nekradu a nepodvádím, je rozumný peníz pro mne cca 50 až 200 Kč, pouze výjimečně nad 300 Kč.
Jak asi již tušíte, ještě větší volnost panuje v kategorii polodrahokamy. Tam již neexistují pravidla vůbec žádná a ta jejich "polo" kvalita tedy největší měrou závisí na názoru obchodníků a prodejců, případně také na poptávce zákazníků.
Počáteční dělení na drahokamy a polodrahokamy ztratilo, objevováním stále dalších a dalších minerálů a "kamenů", smysl, protože sem byly zpočátku zařazovány všechny minerály (i horniny), které se daly v jakkoliv zpracovaném, nebo přírodním stavu nějak využít ve špercích, v dekorativních, uměleckých, nebo užitných výrobcích z kamene, ale také ty, které sloužily jen jako sbírkové ukázky jednotlivců, či společností a firem.
Situace se postupem doby tedy stala dosti nepřehlednou a odborníci se nakonec shodli na jediném společném pojmenování drahé kameny, ale je Vám asi jasné, že ani tento pojem zdaleka není žádný jednoznačně definovaný pojem.
Další vývoj proto přinesl změnu v tom, že se drahé kameny začaly alespoň rozlišovat na šperkové, šperkově-ozdobné, ozdobné apod., ale "kamenáři" mají větší radost z dělení na drahé kameny hlavní, vedlejší, obecné, raritní a syntetické.
Syntetické minerály se začaly vyrábět proto, že těch přírodních sice pomalu, ale jistě ubývá a v množství, v jakém jsou potřeba, se nedají tak rychle najít, vydolovat a zpracovat. A cena kamenů syntetických je většinou jen zlomková oproti drahým kamenům přírodním.
Vznik drahých kamenů
Příroda nezná pojem protekce, a proto tzv. drahé kameny samozřejmě vznikají úplně stejně, jak vznikají všechny ostatní minerály a kameny, pouze se odlišují tím, že, mají určité, zde nahoře již nastíněné specifické vlastnosti.
Drahé kameny se mohou nacházet v různé podobě, v různém prostředí, různě schované pod zemským povrchem, dosažitelné hlubokými šachtami, nebo jen povrchovými doly, ale nejčastější (a také nejlevnější), je jejich rýžování z naplavenin (sedimentů), ve kterých se nalézá cca polovina drahých kamenů, na světě vytěžených. V každém uvedeném typu naleziště ale zdaleka nejsou obsaženy rovnoměrně.
Známe tři základní skupiny hornin, a to vyvřelé, usazené (sedimentární) a přeměněné (metamorfované). V každé této skupině, nebo ve štěrcích z nich pocházejících, mohou vznikat a nacházet se i drahé kameny.
Nejvíce se jich nalézá v sedimentech (a to nejen tvrdé diamanty, rubíny, safíry, spinely, pyropy atd., ale také měkké organické substance, jako je třeba jantar a také kovy, zejména zlato a platina, což vše tedy mezi drahé kameny patří také.
Vznik ve vyvřelých horninách
Vyvřelé horniny vznikly z roztaveného magmatu, pocházejícího z velkých hloubek Země. Pokud magma chladlo a tuhlo pomaloučku, byl dostatečný čas k tomu, aby vznikly krystaly minerálů větší (velké krystaly drahokamových kvalit se nacházejí např. v hornině zvané pegmatit, kde se vůbec nacházejí, hned po sedimentech, drahé kameny nejvíce, a to cca 15% světové těžby drahých kamenů.
Nejsme encyklopedie, takže jako příklad uvedu třeba ještě horninu čedič, který je u nás běžný, často obsahuje minerál olivín, případně jeho drahokamovou odrůdu jménem chrysolit, zvaný někdy také peridot.
Pokud magma utuhlo rychle, nebo dokonce náhle (např. vtečením do moře), nestačily vzniknout krystaly vůbec žádné a mohlo vzniknout např. sopečné sklo obsidián.
Vznik v usazených (sedimentárních) horninách
Sedimentární horniny vznikají z částic a kousků jiných zvětralých hornin, které se někde nahromadily postupným vrstevnatým ukládáním a usazováním, načež se postupně zpevnily v nějakou novou celistvou horninu. Tou může být např. břidlice, ale také třeba sádrovec.
Významným drahým kamenem, který se v těchto horninách nalézá, je drahý opál, případně také žilkovaný tyrkys Na obrázku je jeho valounek z Arizony.
Vznik v přeměněných (metaformovaných) horninách
Metaformované horniny vznikají z hornin vyvřelých, nebo sedimentárních, přičemž působením ohromných tlaků a teplot uvnitř Země dochází k jejich přeměně (metamorfóze) v jiné horniny, které pak mohou obsahovat i jiné minerály, než ty horniny původní, a tedy také jiné drahé kameny.
Příkladem může být minerál almandin ze skupiny granátů, který se často vyskytuje v hornině zvané svor. A svor před tím mohl být pouhý usazený jíl, nebo jílovec. Snad všude přítomný vápenec se časem může přeměnit v mramor, ve kterém se potom dají nalézt např. rubíny. Zde dole je rubín zarostlý ve fuchsitu, původem z Indie (fuchsit je slída muskovit, obsahující chróm, proto je zelená).
Méně drahoceným, ale sběrateli esoteriky hojně vyhledávaný, je např. minerál staurolit, který hluboko v Zemi vzniká ohromným tlakem okolního prostředí... Jeho "kříže", zarostlé ve svoru, jste možná již někde na burze viděli, např. z Ruska, ale ty většinou nebývají drahokamové kvality, pro dosti krásné lesklé krystaly ve světlém svoru si musíte zajet na lokalitu Pizzo Forno do Švýcarska. Ukázka zde dole je z ruského poloostrova Kola.
> Home page > Mineralogie >
