Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > "Voda" a "kámen" >
Ikait
Minerál (nejen) z vod grónského fjordu
Ikait je bílý minerál, který byl objeven ve chladných vodách grónského fjordu Ikka, v oblasti Ivigtut (odsud název). Vzniká při teplotách kolem nuly, ale je stabilní pouze v rozmezí teplot -1,9 až 7°C, a právě kvůli této nestabilitě je skladování za běžných teplotních podmínek skoro nemožné, a proto veškerý výzkum je také náležitě komplikovaný.
Foto: P. Seaman (ICGDE) The Ikka Project
V oblasti cca 2 km čtverečných jsou stovky až 10 m vysokých sloupců ikaitu, dá se i říci kostrbatých "krápníků"", prý "rostoucích" rychlostí přibližně 25-50 cm za rok, a to směrem od mořského dna ke hladině fjordu. Proces jejich vzniku ovšem není záležitostí ryze současnou, protože zmínky o nich jsou již v legendách původních obyvatel Grónska.
Samotné krystalky ikaitu jsou ovšem jen několik mm velké. Ikait také provázejí pseudomorfózy, a to kalcitu, případně aragonitu (po ikaitu). Vzniká recentním srážením uhličitanu vápenatého z přesycených roztoků, při styku se slanou vodou, ovšem za určitých okolních podmínek. Ještě o tom bude řeč.
Recentní ikait se v ČR prý dá nalézt také! Při občasném sezónním zalednění v blízkosti vstupu dojeskyně Koda v Českém krasu. Vytváří drobné krystalky o velikosti nejvýše v desetinách milimetru na povrchu ledových stalagmitů a stalaktitů. Jedná se o první doložený výskyt takto vznikajícího ikaitu v ČR. (viz Žák Karel, Skála Roman, Filippi Michal, Plášil Jakub: Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení NM 18/2010 (1): 109-115.)
Že nevíte, co to je recentní? Klídek, to není nic složitého, zhruba to znamená, že jde o minerál, vznikající v nedávné době, bráno ovšem geologicky, takže to mohlo klidně být i předloni, ale také "včera, dnes a zítra" ☺.
Někdy v roce 1819 popsal Daniell syntetický hydrát uhličitanu vápenatého (tj. hydrát s molekulami vody v jeho molekulární struktuře), v roce 1831 pak Pelouze jako první tuto látku, později nazvanou hexahydrát, syntetizoval. Zastával ovšem názor, že tento materiál, z důvodu vysoké nestability, se nemůže ve volné přírodě vyskytovat, protože ikait se rychle rozpadá na bezvodý uhličitan vápenatý.
V srpnu r. 1962 vše změnil svým objevem Hans Paula, dánský geolog, pracující pro místní těžební společnost (důl na kryolit, rudu hliníku). Získal vzorek z fjordu Ikka, ale než se s ním vrátil na loď, zjistil, že vzorek doznal "určitých změn", což bylo natolik zvláštní, že pochopil, že musí jít o nový, zatím nepopsaný minerál. Shromáždil další ukázky a v chlazeném stavu je uchovával tak dlouho, dokud se o několik měsíců později nevrátil do své laboratoře v Kodani.
Paula pak pokračoval ve výzkumu a zjistil, na základě změny v hmotnosti, že minerál byl hydratovanou formou uhličitanu vápenatého, pro který navrhl název hexahydrát a pojmenoval tento minerál podle místa nálezu ikait. Tím, že svůj objev publikoval r. 1963 v dánštině (třebaže malá poznámka k objevu vyšla i v americkém tisku o rok později), jeho objev zůstal kolegy geology kupodivu nepovšimnut.
Významnější studii ikaitu provedl Marland v roce 1975. Syntetizoval minerál pomocí speciálních postupů a studoval stabilitu minerálu a podmínky pro jeho tvorbu. Ze svých pozorování učinil závěr, že zatímco ikait je stabilní minerální fáze uhličitanu vápenatého při vysokých tlacích (větších jak 3 kilobary), tak jeho existence na zemi za normálních teplot a tlaků mohla být pouze v metastabilním stavu. Dále soudil, že i v nejhlubších proláklinách oceánu jsou tlaky, dosahující pouze jednu třetinu tlaků, nezbytných k dosažení bodu stability ikaitu.
Pro vznik ikaitu jsou za běžných atmosférických podmínek nezbytné velmi specifické podmínky: pro jeho srážení jsou nutné některé prvky, zdroje vápníku a hydrogenuhličitanu sodného, zdá se také, že pro jeho růst je i zapotřebí přítomnost nějakého "zpomalovače", protože tento proces se vyskytuje pouze v prostředí velmi studené vody. Proč se ale vysoké sloupy ikaitu pod hladinou fjordu Ikka tvoří, není dosud přesně známo, i když už je jasné, že musí být splněny minimálně všechny výše uvedené předpoklady.
Problematikou ikaitu a jeho pseudomorfóz se zabývalo mnoho vědců posledních pár desítek let, takže bez velkých detailů pouze zmíním několik jmen: Friesleben, Kaplan, O'Rourk, Smith, samozřejmě i Paula...
Ikait byl za tu dobu objeven i na jiných místech planety (Antarktida, Japonsko, Afrika, Kalifornie, pobřeží Aljašky) - tato místa ovšem byla buď sezónního charakteru, nebo v hlubokých nepřístupných vodách, na rozdíl od Ikka fjordu, takže vyvrcholením všech snah bylo uskutečnění vědecké expedice v létě roku 1995 právě do této oblasti.
Princip práce byl celkem jednoduchý: pečlivé odříznutí vzorku potápěči, jeho co nejrychlejší doprava do laboratoře, protože času není nazbyt, po třech hodinách by došlo ke znehodnocení všech buněčných organismů v něm obsažených, následná analýza údajů, provedení mnoha měření...
Foto: R. Martin The Ikka Project >>>
Jistě tušíte, že stručný popis pracovní činnosti expedice v jednom odstavci nemůže zdaleka vystihnout realitu práce v chladných grónských vodách... Povedlo se? Jaké výsledky to přineslo? Minimálně to, že pilíře ikaitu mají statut zvláštní ochrany, v této části fjordu se například nesmějí pro lov ryb používat vlečné sítě.
O ikaitu se totiž možná ještě bude hodně psát, jeví se výhledově jako velice strategická surovina, a to v boji proti vysokému obsahu oxidu uhličitého v ovzduší, protože ikait podle všeho podporuje život mikroorganismů i ve velmi chladném prostředí, což by vědcům vložilo do rukou veliký trumf.
Na bázi ikaitu by totiž mohly vytvořit prací prášky, které by byly účinné i ve studené vodě, díky čemuž by do ovzduší unikalo podstatně méně oxidu uhličitého. Nemluvě o dalších výhodách z toho pramenících.
Mohl by Vás zajímat také minerál glendonit, další minerál arktických vod.
Externí odkazy:
Zdroj informací o ikaitu (anglicky): www.multimania.co.uk
"Ježka" ikaitu má v logu Kanadská divize Americké krystalograf. asociace (ACA).
> Home page > "Voda" a "kámen" >
