Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Mineralogie >
Vážení a oceňování (nejen) drahých kamenů
Svatojánský chléb (neboli "karob")
Ve Středomoří roste, a to i divoce, subtropický strom, až 15 m vysoký, zvaný Rohovník obecný, jehož plody, tmavě hnědé protáhlé lusky, jsou u nás známé spíše pod označením svatojánský chléb (Germánům byl znám jako Johannbrot), což souvisí s legendou, podle níž se sv. Jan Křtitel živil na poušti právě jeho plody.
Gurmáni ho zase znají pod označením karob, který vzniká rozemletím vnitřní dužniny pražených lusků, jehož využití je velice široké: karobový prášek nahrazuje kakao, pražený zastoupí kávu a pro obsah cca 50% cukru je vhodný i jako pamlsek...
Tyto protáhlé lusky se dají po uzrání trhat rovnou ze stromu a jíst, což mohu potvrdit, baštil jsem je v bývalé Jugoslávii jako malý kluk taky. Říkalo se jim rogače, protože vypadaly jako rohy. To ale není hlavní důvod, proč je zde o nich psáno, oni totiž mají pro všechny kamenáře a brusiče drahých kamenů, ale nejen je, nesmírný význam...
Lusky obsahují semínka, která jsou přibližně stejně veliká (a hlavně těžká), a to 0,2 g, což jim předurčilo velice vážnou a moc důležitou funkci: stala se z nich, a to již v dobách starověkého Řecka, základní jednotka hmotnosti drahých kamenů, tehdy zvaná karation (= "malý roh"), neboli dnešní karát.
Od roku 1907 (až cca do r. 1930) se pak začal zavádět mezinárodně používaný (odpovídající hmotnosti 0,2 gramu) metrický karát. To znamená, že diamant o velikosti 1 ct (1 karát) má cca stejnou hmotnost, jako jedno semínko z lusku Svatojánského chleba. V praxi tomu je ale maličko jinak, ona ta hmotnost přece jenom není zcela stejná.
Karát, to je ale také hodnota, udávající čistotu zlata.
Nyní jen stačí najít hodně velký diamant a na misku vah přidávat semínka, až nastane rovnováha a okamžitě znáte hmotnost svého nálezu. A hned se lze začít také těšit na "zdvořilostní návštěvy" spousty Vašich známých a kamarádů, o kterých jste dosud možná ani neslyšeli...☺
Takhle to roste na stromě >>>
(Zdroj Naturfoto.cz)
Pro informace chtivé ještě uvedu, že např. v Anglii se cca v 16. století začala používat také jednotka grain (=zrno), čímž se myslelo zrnko obilí ze střední části klasu pšenice. Tam musejí mít stále něco extra ☺. Až Vám tedy spadne do klína dědictví po strýčkovi v Anglii a v seznamu bude psát, že obdržíte pytel čtyřgránových diamantů, jedná se o diamanty jednokarátové.
Kdo ale pochází z dědiny, ví, že pšeničný klas časem usychá, takže tahle váhová jednotka příliš důvěry nevzbudila a k jejímu masovému rozšíření nedošlo, i když se stále ještě možná někde používá, ale ba burze v Antverpách to asi nebude.
Zajímají Vás také bližší informace o historii broušení (nejen) drahých kamenů?
> Home page > Mineralogie >
