Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Mineralogie >
Mohsova stupnice tvrdosti minerálů
Stupnici sestavil německý geolog a mineralog jménem Friedrich Mohs (29. 1. 1773 Gernrode – 29. 9. 1839 Agordo u Belluno v Itálii) tak, aby minerály postupně, a přitom co nejvíce lineárně, vystihovaly jejich tvrdost.
Od těch nejměkčích, které jdou rýpat i nehtem, až po nejtvrší pozemský minerál, kterým je diamant. Dost mu to vychází, jen mezi korundem a diamantem je potom nárůst tvrdosti již velice strmý.
Na obrázku představuje horní řada prvních šest stupňů, kdy ani jeden z těchto minerálů nerýpe do skla (od st. 5 v něm ale již zanechává stopu). O třetí příčku se "přetahují" minerály sádrovec a kalcit
Spodní řada je tvořena čtyřmi minerály, které již do skla rýpou. Tato vlastnost byla stanovena tak, že nejrozšířenější minerál, křemen (7. stupeň), do skla už tedy rýpe, což je jeho velkým charakteristickým určovacím znakem.
Je celkem logické, že "vyšší bere", což znamená, že minerálem tvrdosti např. 6 lze rýpat do minerálu tvrdosti 5, ale opačně to není možné.
Na tuto stránku budu občas odkazovat, pro Vaši představu, kterak si daný minerál ohledně tvrdosti vede, protože tvrdost minerálů je jedním z nejcharakterističtějších jejich znaků, který sběratel amatér je schopen rozeznat, aniž by byl nucen doma mít malou chemickou laboratoř.
Tvrdost je udávána většinou v určitém rozmezí, není to tedy veličina zcela přesná, tvrdost se může lišit v různých směrech krystalů, mezi krystalem a drůzou těchto krystalů apod., snižuje se různými inkluzemi, příměsmi, navětráním kamene, štěpností v určitém směru apod.
Zvláštností je tak třeba minerál kyanit (disten, rheticit), který má na podélných plochách tvrdost cca 4 až 5 a v příčném směru až 7 - odsud právě jeho druhý název disten.
Foto: Aelwyn
Licence:
3.0 Unported (CC BY-SA 3.0)
Na základě této fyzikální vlastnosti se také zhruba určuje hranice, od které bývá "kámen" považován již jako drahý kámen - tou hranicí je právě ta magická "sedmička" křemene. Drahý kámen je většinou ten, který má tvrdost 8 a více, ale nemusí to být vždy podmínkou.
Pro někoho může drahý kámen být třeba i jantar, nebo malachit, ale jejich tvrdost je nízká, což potom ve špercích vadí z toho důvodu, že se leštěný povrch minerálu ošoupe, ale třeba i poškrábe, což pak má za následek, že již není tak lesklý a krásný, jak tomu bylo při jeho koupi v klenotnictví.
Z tohoto důvodu se minerály s nízkou tvrdostí používají do takových šperků, kde nehrozí tak vysoké riziko jejich poškrábání, např. do přívěsků na krk, do náušnic apod.
Orientační určování stupně tvrdosti:
- Dá se lehce rýpat nehtem
- Dá se rýpat nehtem
- Dá se rýpat mědí
- Dá se rýpat sklem
- Dá se rýpat nožem
- Dá se rýpat pilníkem
- Rýpe sklo
- Rýpe křemen
- Dá se lehce rýpat diamantem
- Dá se rýpat jen jiným diamantem
> Home page > Mineralogie >
