Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Paleontologie >
Zkamenělý příbojový útes, vrch Kaňk, Kutná Hora, ČR
Geologickou zajímavost, část příbojového útesu (státní přírodní reservace "Na Vrších", vyhlášenou dne 31.12.1933), najdete v dnes již opuštěném lomu na JV úbočí vrchu Kaňk, nedaleko od Kutné Hory.
Na své si zde přijdou zejména obdivovatelé zkamenělin, protože se jedná o světově proslulou paleontologickou lokalitu, kde je možné nalézt ledacos. Slečnu, opalující se u útesu vpravo dole, ovšem v době Vaší návštěvy zaručit nelze...
Jde o starý lom na migmatit, který se zde dříve těžil pro stavební účely, o jehož existenci se ví již přes sto let, přičemž svojí návštěvou ho poctil nejeden paleontolog domácí, ale i zahraniční.
Lákaly je vrstvy křídových usazenin (jistě víte, že křída se jmenovalo poslední období druhohor), ale zejména nálezy v nich, na což si Vy ale nechte zajít chuť, jde přece o rezervaci. Já se tam dostal s exkurzí České geologické společnosti dne 17.5.2002. Viz foto hned zde dole.
Zdejší lokalita představuje příbojovou (útesovou) oblast české křídy.
Situaci si lze představit např. tak, že nad hladinu tehdejšího moře čouhala spousta ostrůvků a ostrovů a jedním z nich byl právě vrch Kaňk. Pobřeží těch ostrůvků tvořily ohromné balvany migmatitů.
V těsném okolí všech ostrůvků (a tedy i Kaňku), mezi ty balvany (viz foto hned zde dole, s kameny až metr v průměru), erozí vypreparovaných z původní pevniny, se postupně usazovaly vrstvy vápnitých kalů, spolu se spoustou uhynulých a postupem doby i zkamenělých organismů (tzv. příbojové uloženiny).
V té době (cca před 90 miliony lety) byla zhruba polovina severních Čech zalita vodami předchůdce dnešního Atlantického oceánu, přesněji jedním z jeho zálivů, který k nám zasahoval cca z oblasti Drážďan.
Tím, že se jednalo o záliv mělký, teplem slunečních paprsků prohřátý, stal se domovem velmi velkého množství organismů, od mikroskopických, až po žraloky, jejichž zuby se zde také našly.
No, a zkamenělé zbytky právě těchto organismů jitří zájem vědců. Červi, dírkovci, ježovky, koráli, láčkovci, mlži, ramenonožci, ústřice, živočišné houby apod. Našlo se zde i pár druhů, které byly odsud popsány zcela poprvé, některé se dokonce nenašly nikde jinde na světě, jako např. mechovka druhu Kaňkopora kaňkensis, která byla poprvé vědecky popsána právě odsud.
A vápnité uloženiny se zkamenělinami se vrstvily a vrstvily dál, až zcela pokryly nejen balvany na pobřeží, ale i celé ty ostrůvky. Čechy přišly o moře, byla zde víceméně rovina, tvořená různými slínovci a vápenci.
A léta (spíše ale miliony let) běžela... Tyto usazeniny potom byly postupně rozrušovány dešti a následně vodními toky transportovány na jiná místa (působila tzv. vodní eroze, načež se dávné ostrovy a ostrůvky podruhé začaly "vynořovat" na svět, protože byly z odolných přeměněných hornin, jako jsou např. ruly a již zmíněné migmatity.
Na Kutnohorsku je takových lokalit, jako je ta Na Vrších, více. Nedaleko od Kolína, západně od silnice mezi Velimí a Novou Vsí, byl otevřen další lom v hornině s podobným "rodokmenem". Tím, jak těžba časem pokračovala, byl nakonec původní ostrov pro svůj kvalitní horninový obsah celý vytěžen a po obvodě vzniklého prostoru se obnažil další ráj pro paleontology...
A ne ledajaký. Vědci si mohli vybrat, co studovat: faunu na jižním okraji původního ostrova, nebo raději na severním? Jaký byl rozdíl mezi obyvatelstvem "na východě" a "na západě"? Myšleno obyvatelstvem moře v druhohorách, ne za socialismu ☺).
Zdejší nepřeberná studnice informací vedla k tomu, že lom u Nové Vsi byl jako významné pracoviště zařazen do vědeckého výzkumného programu UNESCO a r. 1977 byla tato lokalita prohlášena za chráněný přírodní výtvor.
Pro případné zájemce: křída jako hornina, křídové útesy
> Home page > Paleontologie >
