Sponzor GEOstezky: Najde se sponzor? Patron GEOstezky: Najde se patron?
GEOstezka = kámen, kamení, minerály, zajímavosti a zvláštnosti, stavby, výrobky, ezoterika, tajuplná a mystická místa, magické kameny, záhady apod.
Základní informace o GEOstezce ♥ Fotografická soutěž
> Home page > Geologie >
Křída (hornina) a křídové útesy
Známé bílé doverské útesy, vysoké minimálně 92 metrů nad vodní hladinou, jsou tedy tvořeny horninou zvanou křída >>>
Křída vzniká ukládáním schránek mořských mikroorganismů a vlastně jde tak trochu o "vápenec", protože obsahuje až 90% uhličitanu vápenatého. Ten je však základem několika dalších sedimentárních hornin (= usazených), které pocházejí ze schránek mořských živočichů. Při určování záleží na jejich struktuře a stupni přeměny.
Křídové sedimenty vznikaly v době, podle které dostalo název i jedno celé geologické období na konci druhohor.
Pro běžného občana EU snad následující přehled bude přínosný, odborníci to třeba vidí jinak, ale do pár odstavců to lépe udělat neumím. Příroda na nějaké "škatulkování" stejně dlabe a nakonec, jestli Vám na nohu spadne kus dolomitu, nebo vápence, ono to bolí úplně stejně...
- Křída je nejméně přeměněná, schránky organismů v ní jsou nejvíce zachovalé
- Vápenec - stupeň přeměny je vyšší, obsahuje především minerál kalcit
- Mramor - původní struktura je spolupůsobením tlaku i tepla zcela přeměněná
- Dolomit - obsahuje především minerál dolomit, vzniká pravděpodobně přeměnou vápence, rozdíl mezi nimi je ale tak malý, že například existují i tzv. dolomitický vápenec a dolomitický mramor.
Vše je v různých stádiích, všelijak promísené, třeba ten uhličitan vápenatý se snadno rozpouští vodou, obsahující CO2 (oxid uhličitý), načež následně, při eventuálním poklesu koncentrace CO2, se uhličitan vápenatý zase sráží, čímž vzniká hornina, zvaná travertin. Jeho truktura je značně pórovitá.
Přičemž, mramor je tedy hornina přeměněná a křída, vápenec a dolomit jsou horniny usazené. Krystalický dolomit (mramor) je ovšem zase hornina přeměněná...
Uvedené horniny netvoří jen samotný uhličitan vápenatý, mohou obsahovat také jíl, křemenná zrnka a různé přimíseniny, takže i škála jejich zbarvení je široká. Leč, opusťme nezáživnou teorii a vyražme do "terénu přírodní praxe".
Křídové útesy najdete v Evropě ale také na ostrově Rujana. Turistům jsou asi opět více známé bílé křídové pobřežní útesy, ale křída v severní části vnitrozemí ostrova představuje jedny z největších zásob křídy v Evropě, jak nám říkala paní učitelka ve škole.
Průmyslová těžba zde započala v roce 1832, založením podniku "Křídový průmysl", který byl dlouhou dobu jediným evropským dodavatelem křídy, a teprve mnohem později se začalo těžit ve Francii, Belgii, Británii a Polsku.
xxx
Nabízím Vám nyní netradiční pohled na "bílé" anglické pobřeží, tvořené právě křídou, a to pravděpodobně z paluby německého válečného plavidla (možná ponorky) za 2. světové války, protože se jedná o válečný propagandistický snímek, pocházející z Německa. Možná jde o fotografii, pocházející z období 10. 7. až 31. 10. roku 1940, kdy se odehrávala bitva o Anglii.
A takto vypadají bílé doverské útesy novodobé (tedy po cca 60 letech v době, kdy jsem do Británie jel já, za účelem mnohem bohulibějším, t.j. za turistikou a poznáním).
Křída v přírodním stavu je ale dobrá akorát tak na koukání a kochání se, lidem více užitečná byla, je a bude ta průmyslově zpracovaná.
V průmyslu se využívá pro mnohé účely: malířské barvy, sklenářský kit, plastické hmoty, sklo, porcelán, papír, tapety, keramika, různé laky, barvy, barviva, leštidla, kabely, ale i ve farmacii a obsahuje ji i spousta dalších věcí...
Všem ale asi bude bližší křída, coby psací pomůcka, kterou pak po dalším zpracování používalo mnoho generací školáků, jakož i autoři různých textů a obrázků na zdech a chodnících. Příklady raději nebudu uvádět ☺.
Ty křídy, se kterými se maluje na školní tabule, ale nejsou ve stavu, jak se nacházejí v přírodě. Ta "psací" se vyráběla a vyrábí plavením (= zbavováním nečistot) přírodní křídy. Surovina se semele na prášek, do něho se přidá pojivo, případně ještě nějaké barvivo (u kříd barevných), trošku se to "přihřeje" a je hotovo.
Pravda je ale taková, že se nyní ty tzv. "křídy" prý vyrábějí i z minerálu jménem sádrovec, případně i dalších, na což ještě přijde řeč. On se při psaní některými "typy" uvolňoval jemný prášek, který vše umazal a ani jeho vdechování nebylo nic zdravého, tak se hledalo lepší řešení...
Změnou technologie výroby (delším časem spékání) se pak začaly vyrábět křídy takové, které už skoro vůbec neprášily a nešpinily, ale zase někdy bylo unikum s nimi na některé tabule vůbec něco napsat. Takže se výrobní technologie vyvíjejí a mění, jak se otvírá truhlice znalostí výrobců. Však také nové výrobní postupy přinášejí své ovoce: zpočátku sušení křídy trvalo cca 80 dní, v současnosti řádově jednu hodinu.
Pokochejte se pohledem na opravdovou "retro" psací tabulku z břidlice a porovnejte ji s tím Vaším hogo fogo tabletem:
Nelze vynechat fakt, že ještě existuje krejčovská křída. U ní je základní surovinou minerál mastek. Však si o nějakou zkuste otřít prst a uvidíte, že je tak nějak "mastná". Optejte se doma "ženských", možná nějakou budou u šití mít...
On ten mastek má i mnoho dalších pojmenování, např. mýdlový kámen (Soapstone), hrnčířský kámen, steatit, mastek, talek, tuček, lojovec, klouzek, záběl...
Pro echt fajnšmekry jedna specialita, odrůda mastku zvaná catlinit .
Jen tak na okraj, ona se již také vyrábí sublimační (mizící) křída, neboli přesněji samomizící křída, ta se používá na zakreslování střihů a různých pomocných čar. Její výhodou je, že z látky sama vyprchá, podle druhu látky a v závislosti na teplotních podmínkách, prý během 3-5 dnů. Po přežehlení křída z látky údajně zmizí ihned.
A vezmeme to jedním vrzem - ještě existují křídy pro umělecké kreslení. Ty jsou vyráběny tak akorát, aby se s nimi dobře malovalo, v mnoha odstínech barev. Tady najdete vzorník barev firmy KOH-I-NOOR HARDTMUTH (dočtete se tam o několika typech kříd, o jejich výrobě...) Mimo jiné se třeba dočtete, že... cituji:
Základem výrobní směsi jsou velice čisté mikromleté přírodní látky, jako jsou bílá hlína (kaolín), křída a významnou surovinovou složkou je pemza, což je minerál na bázi vulkanického skla.
Konec citace.
Foto pazourků, křesadlového zámku a tabulky na psaní: Muzeum Mladoboleslavska .
Ve křídových usazeninách se často nacházejí hlízy (nodule), a to rohovec a pazourek
Mohsova stupnice tvrdosti , pro ujasnění, proč se dá mastkem i sádrovcem psát.
Tip na výlet: Zkamenělý příbojový útes z období křídy, vrch Kaňk, Kutná Hora
